Modlivý důl

Mezi Sloupem v Čechách a Novým Borem se rozprostírá romantické skalnaté údolí, nesoucí záhadný název Modlivý důl. Toto místo je tajemným poutním místem, ke kterému se vztahuje řada záhadných příběhů a pověstí. Měli tu spáchat sebevraždu rytíř Jaroslav ze Svojkova se svou milou, dcerou sládka z Velenic, jelikož nebylo přáno jejich lásce, další pověst pak praví, že tu selský chlapec zabil svého soka. 

Smolné pece s kolomazí

Ať už jsou historky vážící se k Modlivému dolu pravdivé či nikoliv, pravdou je, že toto místo neslo původně název Smolný důl. Smolný ne proto, že by zde lidé měli smůlu, ale proto, že zde byly umístěny uhlířské smolné pece, v nichž se vařila kolomaz. Poutní místo zde vzniklo až mnohem později.

Vyslyšené modlitby

Jelikož místo bylo spojováno s výskytem duchů, pověsil sem v roce 1704 pomocník ze svojkovského pivovaru svatý obrázek. Vrchnost dala navíc posvětit celý les, a tak se místo stalo lákadlem pro lidi z širokého okolí. Po čase se dokonce začalo tradovat, že modlitby vyřčené u svatého obrázku se plní. Přání se splnilo i svobodné paní von Czerwelli ze Svojkova, která zde nechala odměnou postavit dřevěnou kapličku, do níž přenesla svatý obrázek. Příběhy o tomto místě se rychle šířily a do Modlivého dolu přicházela celá procesí. Na konci 18. století nechala hraběnka Alžběta Kinská zbourat dřevěnou kapličku a místo ní vytesat novou kapli do skály. Od té doby byl Smolný důl považován za poutní místo.

Nelibost farnosti

Bohužel jak to tak bývá, vadily příběhy spojené s Modlivým dolem sloupskému faráři, a proto nechal z kapličky odstraňovat nejen svaté obrázky, ale i děkovná psaníčka. Na příkaz litoměřické biskupské konzistoře musely být v roce 1806 odstraněny sochy Ježíše a Panny Marie. V období cholery mezi lety 1832 až 1850 ovšem začali lidé Modlivý důl opět hojně navštěvovat, postoj církve se však nezměnil až do konce 19. století. 

V roce 1903 byla kaplička zasvěcena Panně Marii Lourdské a modlit se sem chodil i sám císař Ferdinand V. 

 

Fakta:

Vzdálenost ze Sloupu: 3 km