Samuelova jeskyně

Další sloupskou raritou je Samuelova jeskyně, kterou si v roce 1718 vyhloubil do pískovcové skály Samuel Görner a obýval ji jako poustevník. Samuel pocházel ze starého sklářského rodu, a i když se vyučil okrasným zahradníkem, svůj čas v jeskyni trávil výrobou brýlí a dalekohledů. V malé předsíňce, která byla zároveň i kuchyní a obytné místnosti o rozměrech 6 x 2,5 metru žil až do roku 1735, poté se přestěhoval do poustevny na Sloupském hradu. 

Život ve skále i s okny

Své obydlí měl Samuel Görner důkladně propracované. Těsnou skalní štěrbinou po několika schůdcích přicházel do předsíně a kuchyně o rozměru asi čtyř metrů čtverečních a z ní pak vedly široké dveře do obytné místnosti protínající celou skálu. V této místnosti si poustevník vyrazil i dvě okna, malé skalní okno je pak i na západní straně skalního masivu.

Smutný konec poustevníka

Ze strachu před naverbováním do pruského vojska utekl Samuel v roce 1742 do Prahy, kde žil až do roku 1756 a živil se výrobou zapalovacích zrcadel. V roce 1756 pak podnikl pouť do Říma, která mu trvala čtyři roky. Po návratu žil jako poustevník na Skalickém vrchu a nakonec se přestěhoval do opuštěné chýše na Svaté hoře u Příbrami. Zde ho však přepadli a zamordovali. Na jeho počest pak byla později vystavěna socha poutníka s dalekohledem na hradu Sloup.

Zhruba před sto lety byla Samuelova jeskyně upravena jako vyhlídka a důkladnou renovací prošlo v roce 2003. Dnes je vyhledávanou turistickou destinací.